SWISS SAILING 2013

2.6.2013 Kategorie: Fireball Autor: Martin Mudra

Než začnu popisovat naši úspěšnou výpravu na letošní Mistrovství Švýcarska, vrátím se pár větami k pro mě asi již tradičnímu zahájení švýcarské pohárové sezóny v Mammernu, které se jelo víkendu 20.-21.4. 2013

 

Stejně jako vloni s Matějem Smetanů, stejně jako vloni zima - asi ještě více, stejně jako vloni silný vítr, tentokrát s tradičního východního směru podél Untersee. Vzhledem k domluvě na poslední chvíli a k loňské zkušenosti, že v pátek se nic neděje ( kromě stánku s Cafelutz ) a start v sobotu je až v jednu, jsme vyrazili v sobotu brzy ráno.

Na místo jsme dorazili v jedenáct, tak akorát na přihlášení a ostrojení lodě. Přivítala nás čerstvá sněhová pokrývka, pošmourno a kosa. Vzhledem k deštivé předpovědi jsme s autem rovnou nacouvali pod nový altán a nelibost místního správce ihned žehlili slibem slušné útraty ve stánku. To jsme začali plnit jen co jsme připravili NAFTU, objednáním známého nápoje „Cafelutz“ (pro neznalé svařák ze slivky s trochou kávy), bez něhož bychom v sobotu asi zmrzli :-).

V sobotu se odjely, kvůli zimě, jen dvě pěkné rozjížďky na tradiční- zajímavé trati s dlouhou stoupačkou a hadem se dvěma raumy a poslední třetinou zaďáku. Bylo znát, že tento směr mají Švýcaři zvládnutý lépe nežli ten loňský, mé kratší „kříže“ do dlouhé stoupačky jaksi nepasovaly a tak jsem výsledky zachraňoval spíš na zadní kurzy a místo loňského boje s Claudem, jsem byl nakonec rád za dvě čtyřky (kdo by ostatně nebyl)! Škoda, že se toho v sobotu neodjelo víc, celkem jsme se během jízdy zahřáli, dokonce tak, že jsme v obleku jachtařském zvládli i free beer, Cafelutz a pak již v civilu tradiční večeři. Druhý den proběhl pokus o rozjížďku, ta byla ale kvůli nedostatku větru po prvním kole zrušena a tak se pořadí již neměnilo. Nicméně opět velmi příjemný zážitek, milí lidé a další prohloubení komunikace, které vedlo mimo jiné i k domluvě možného ubytování na MŠ v Luganu a následný další slušný zájezd, viz níže :-)

Domluva na výpravu do Lugána byla jednoduchá: Hajčus s Míšou – jedeme! Honza Jedle s Michalem taky, samozřejmě Jenišťák, no a nám nerozhodným to zabralo asi pět minut na Rozkoši. Šnajdrsovi - pojedeš s Jéňou a vezmeš nás busem? – jasně, Jéňo? – jasně! No tak jedeme všichni! Šnajdříkovo lehkou trému z jízdy s naším NEJ-tahounem a Jéňovo jemné váhání jsem bez problému zapudil myšlenkou, že tato posádka, bude jakýmsi černým koněm MŠ, no a jak to dopadlo?

Jízda „Šnajdrbusem“ super, až nato, že jsem přes poučení o zacházení s hajzlíkem, kterej se nám za jízdy samo hodil, urval při prvním použití páku na otevírání záklopky! Njn, když to nejde silou… Pak už jen roztlačování Hajčusovo tranďáka, jemuž zastávkoval startér a za kterým se vezly naše lodičky a byli jsme něco kolem desáté na místě.
Ať žijou všechny předpovědi, neboť mi sice mírně zkazily těšení se na vlastní závod, naštěstí ale opět nevyšly. Sešlo se 28 posádek. Po lehkém měření jsme s Šedým v pátek v jednu, s předstihem ( místo skipermeetingu) a chutí vyzkoušet nové plachty, vyrazili na vodu. Rozhodnutí to nebylo úplně šťastné, neboť navzdory předpovědi vítr zesílil na 10-15m/s a kromě toho, že se většině domácích na vodu prostě nechtělo, nebylo odplutí, vzhledem k nevhodně nastaveným sjezdům, ani technicky možné. No následující dvě hodiny na vodě o teplotě snad 3ºC, strávené v pěti stupních polojasného počasí s výhledem na zasněžené vrcholky hor, schováváním se před větrem, si příště jistě odpustíme. Nakonec se vítr, co do síly, trochu uklidnil a ostatní lodě tak mohly vyplout. Bohužel se trochu pokazil směr a přes kopec začaly padat na vodu nepříjemné poryvy, čímž byly poznamenány všechny tři rozjížďky toho dne. I v Luganu jsme museli nadávat na rozhodčí – tentokrát profesionály. Jejich jedinou odpovědí na měnící se vítr bylo neustálé přibližování trati k onomu kopci, což při neměnné startovní čáře způsobilo, že již od druhého startu nešlo přejet čáru levobokem…Nicméně štěstí přeje připraveným a zatímco my první rozjížďku rozmrzali, Jenišťák vyrazil na zteč a po prvním dni byl druhý na shodu s Mermodem, následován Venhodou, ŠNAJDREM ( nespravedlivě padnoucím z 1 na 9 v poslední rozjížďce ), Hajčusem a námi ( zatím jsem se uklidňoval první škrkačkou ).
Soudek samochladící dvanáctky Staropramenu vynikající!
Druhý den podobná kosa, možná menší, podobná síla větru, jen jiný směr a lepší kvalita, opět tři pěkné rozjížďky. Rázem se tak prosazují Hájčus s Míšou ( 2-2-4 ), kvalitu drží Šnajdřík s Jéňou  a známý Němec Leemann 14508. Ostatní chybují více, nicméně na celkovém pořadí to moc nemění…
Další soudek, párty - ve Šnajdrsmobilu 22 lidí, Švýcaři nechápou, že bydlík nemáme pronajatý a upřímně jej obdivují :-)
Neděle začala nadějně s termickým větrem 4-6m/s, opět změna směru, prakticky opačný než v sobotu, opět známé rozpaky, zda ke skále či co? Nakonec ale jen jedna rozjížďka s ve druhém kole slábnoucím větrem.

Češi pojď mi hop 1. Hajčus 3. Jenišťák 4. Šnajdrs, my zůstali u stále oblíbenějšího č. 10, kolem kterého se velmi stabilně pohybovali i Honza Jedle s Michalem.
Večer místo posezení se Švýcary procházka do Města, pizza, pak pivko u jachťáku, pokec s Claudem Mermodem a hurá před návratem domů na kutě.

Na poslední den trochu nepochopitelně skipermeeting místo na desátou na dvanáctou, s tím, že poslední možný start v 16 hod. Samozřejmě od půl desáté jela termika…Nakonec start v půl jedné, opět pozměněný jak směr větru a tak i race area. Za solidního větru 3-6m/s další tři rozjížďky, náš atak na lepší pozice zhatila další hlína s č. 16 a už jsme se hodně ohlíželi na Jedlu, který jel výborně a jen smůlou na posledním zadáku nás nedal. Ve stejném úseku poslední rozjížďky naopak zabodoval Jéňa se Šnajdříkem, průměrnými výsledky pak zaklopýtl Milanos s Kubou a rázem nikdo neuměl spočítat jak to dopadne. Vyhlašování tak mělo slušný náboj!
Jak to dopadlo, je jasné z výsledků.

Gratulace medailistům!!!
Ukázali jsme všichni, že úroveň Českého Fireballa je na těchto „domácích“ vodách vysoká, nicméně prvního Mermoda jsme pozorovali většinou s větší vzdálenosti…